středa 3. června 2009
pátek 29. května 2009
Byla karkulka
čtvrtek 28. května 2009
čtvrtek 30. dubna 2009
středa 29. dubna 2009
čtvrtek 23. dubna 2009
čtvrtek 16. dubna 2009
čtvrtek 19. března 2009
Pes a bouda
Pes a bouda
Toto je moje překrásná bouda.
Tu mi koupil můj hodný páníček Michal.
Je na mě moc hodný tak jsem také hodný.
Jednoho krásného dne přišel k plotu takovíhle
zlý pes,přeskočil plot a boudu mi zničil.
Druhého dne to můj páníček zjistil
řekl mi že jsem ten nejneposlušnější pes na
celém světě že mě vrátí do útulku a koupí
si nového poslušnějšího psa.
R.pohádka
Byl jeden koníček jménem Běloušek všeho se tak
trochu bál.
Ale zvířat moc né.
Měl hrozný hlad a tak
se vydal k jabloni.
Po dlouhé cestě
konečně dorazil k jabloni.
tak se najedl šel dál po cestě.
Na cestě našel krásné kotě
jménem Micka.
Byla velmi krásná ale neměla
domov jako náš Běloušek.
Tak šli spolu dál po cestě.
Už byl večer a tak se rozhodly že si pů-
jdou lehnout pod nejbliší strom.
Jenom že u nejblišího stromu byl domek.Říkali si co budou dělat?
Tak šli rači dál.
Potkaly veverku.
Říkala že jse menuje Skákačka
protože ráda skákala.
Ta už měla domov a
tak se s ní dohodly.
Jestli by u ní mohlůy bydlet.Skákačka
řekla že ano.A žili spolu až do smrti.
středa 11. března 2009
Adolf Hitler narodil se 20.dubna 1889...
Adolf Hitler
Souček Jakub
Adolf Hitler patří k nejrozporoplnější postavám světových dějin
minulého století. Hitler se jeví jako politik, jehož myšlení a jednání
bylo v zásadě racionální, avšak můžeme u něj najít také prvky
iracionality, kdy spíše spoléhal na svůj instinkt, který se však někdy
ukázal jako mylný. Miliony lidí ho slavili, vyvolával v nich naději a
sny, pokládali ho za ztělesnění Boha.
Jeho politické působení vyvolalo Drouhou světovou válku.
Byl inspirátorem a hlavním organizátorem masového vyvražďování
obyvatelstva a vojenských zajatců v okupovaných zemích, hlavně v
Sovětském svazu. Za nepřítele Německa považoval Židy, Romy, Slovany, homosexuály,neslyšící
zdravotně postižené a také své politické oponenty. Byl zodpovědný za
hmotné a morální zničení Německa na konci druhé světové války.
Od roku 1918 pracoval jako informátor vyšetřovací komise druhého pěšího
pluku, za svou píli byl odměněn jmenováním do tiskové a informační
kanceláře politického oddělení oblastního velitelství.
Občas se spekuluje, že Hitler měl české předky, nebo dokonce že se v Čechách narodil. Vzhledem k tomu, že Čechy byly součástí Rakousko-Uherska, se možnost, že by měl české předky, nedá vyloučit. Jisté ale je, že se v Čechách nenarodil.
V jisté fázi se Hitler dopustil zásadní strategické
chyby ve vedení války. Vzhledem k odklonu Itálie, vítěznému postupu
Ruska a očividným britsko-americkým přípravám na operaci přes kanál La
Manche měl tedy soustřeďovat a budovat mocnou německou armádu jako
centrální zálohu, neboť jen tak by mohl využít nejen vojsk, ale i
výhodného postavení, které zaujímal, včetně vnitřních linií a
znamenitých komunikací. Hitler vlastně upředl pavučinu a na pavouka
zapomněl. Pokoušel se udržet všechno, co získal. Značné síly marnil na
Balkáně a v Itálii, ač mu muselo být jasné, že z hlediska hlavního
tažení žádnou významnou roli sehrát nemohou.
30.dubna 1945 otrávil Evu Braunovou a poté se sám zastřelil.
Jejich těla byla poté spálená.
www.wikipedie.cz
Dějiny raně novověké Francie jsou obd...
Francie
Dějiny raně novověké Francie jsou období francouzských dějin mezi lety 1492 až 1789, tedy období začínající příchodem renesance do Francie a končící Velkou francouzskou revolucí. Během tohoto období se Francie postupně proměnila z feudálního státu středověko typu ve vysoce centralizovanou monarchii s mocnou absolutistickou vládou soustředěnou v rukou krále, opírajícího se o mohutný úřednický aparát, silné vojsko a církev.
Obsah[skrýt] |
[editovat] Na počátku novověku
Ze stoleté války vyšla Francie jako vítěz a do novověku tak vstoupila jako velmoc. V této době se začalo posílovat postavení panovníka a upevnilo se státní zřízení. Feudální režim ve Francii začala pozvolna nahrazovat centralizovaná vláda soustředící se kolem absolutisticky vládnoucího dvora.![]()
[editovat] Italské války a habsburské nebezpečí
Celé první polovině 16. století dominují války o Itálii. Tyto války byly vyvolané sporem o nástupnictví v království Neapolském a vévodství Milánském, Francie tu válčila zejména se Španělskem, ale i se samotnými italskými městy. Francie měla o posílení moci v Itálii zájem z několika důvodů; předně italská města byla velice bohatá a kulturně vyspělá, navíc jejich získání by umožnilo postavit se rozpínavosti Španělska a Habsburků. Neapol i Milán Francozi několikrát získali a několikrát zase ztratili. Po 60 letech vyčerpávajících válek se nakonec roku 1559 mírem v Cateau-Cambrésis jakýchkoliv snah o ovládnutí Itálie vzdali (království Neapolské získali španělští Habsburkové).
Právě Habsburkové se v 16. století stali pro Francii největším nepřítelem. V předchozích letech totiž nebývale vzrostla jejich moc; od roku 1437 prakticky bez přestání drželi císařskou korunu Svaté říše římské, roku 1477 navíc pronikli do západní Evropy a těsného sousedství Francie, když Maxmilián I. získal sňatkem s Marií Burgundskou nejen Burgundsko, ale taktéž Lucembursko a celé Nizozemí (tedy i území dnešní Belgie). Sňatkem Filipa I. Sličného Habsburského s Johanou Šílenou Kastilskou navíc Habsburkové získali Španělsko a jeho zámořské kolonie. Syn Filipa a Johany - Karel V. Habsburský - se tak stal zdaleka nejmocnějším monarchou Evropy 16. století. A Francie se octla v habsburském obležení - na francouzské severní a západní hranici ovládali Habsburkové Burgundsko, Nizozemí a Německo, na jihu Španělsko.
[editovat] Renesanční Francie a upevnění panovnické moci
Spolu s francouzskými zásahy v Itálii do Francie dorazila renesance. Ztělesnením rozkvětu a moci Francie v této době se stal král František I. (François Ier). Všichni životopisci Františka I. zdůrazňují, že podporoval umění, udržoval přepychový dvůr a posiloval moc krále. A přitom rozhodně nezapomínal na zahraniční politiku. Po celý život byl rivalem španělského krále a německého císaře Karla V., s nímž se utkal v četných válkách o Apeninský poloostrov a na němž získal zpět Burgundsko. Právě války o Itálii se Španělskem dominovaly celé jeho vládě. Humanisty byl František milován, do úst mu vložili slova: „Nevzdělaný král je korunovaný osel.“, opěvována byla jeho pěkná postava, hlas, výřečnost a šarm.
František neměl žádnou stálou rezidenci, místo toho brázdil spolu se svým kočujícím královstvím Francii. Ačkoliv byl tento typ řízení státu v tehdejší době obvyklý, ukazuje také na nedostatečnou funkci Paříže jako hlavního města. Jelikož však Františkův dvůr byl obrovský a přepychový (a v celé tehdejší Evropě neměl obdoby), a jeho neustálé stěhování se dosti prodražovalo, František započal se stavbou královských rezidencí; vznikly tak opěvované zámky na Loiře (Chambord, Chenonceau, Blois), zámek Fontainebleau a František také nechat několikrát přebudovat pařížský Louvre.
Na Františkově dvoře se plně rozvinula renesanční a manýristická kultura; působili tu básníci Pierre de Ronsard, Michel de Montaigne či François Rabelais, František sem pozve Leonarda da Vinci, Michelangela, Rafaela a Tiziana.
Za Františkovy vlády Verrazano a Jacques Cartier objevili pro Francii Kanadu; ve Francii se také začal rozvíjet obchod (v Lyonu je založena první burza).
Avšak ta obrovitá sláva Františkova dvora a namáhavé války v Itálii měly také svou odvrácenou stranu. Za Františkovy vlády se Francie nesmírně zadlužila, a tak rostly daně, ceny a nespokojenost lidu. A v té době do Francie pronikla reformace.
pátek 27. února 2009
středa 25. února 2009
Referát
Referát
jméno žáka
text text text text text text text text text text text text text text text důležitý text text text text text text text text text text text text text text text text text text důležitý text text text text text text text text text text text text text text text text text
text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text důležitý text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text důležitý text text text text text text text text text text text text text text text text
text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text důležitý text text text text text text text text text text text text text text text text text text text důležitý text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text důležitý text text důležitý text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text text
Zdroje:
www.xxx.cz
www.xxx.cz
www.xxx.cz
www.xxx.cz
Literatura:
www.xxx.cz
www.xxx.cz
www.xxx.cz
www.xxx.cz
čtvrtek 19. února 2009
O hledání (V. Vlková)
David řekl že jo ale musí jich být víc tak šli hledat žábu Lucku
Lucka řekla ano ale musi nas být ještě víc tak šli hledat krávu Lindu
Linda řekla ano ale musi nás být alespoň 5 tak šli hledat Micku
Micka řekla tak jo ale už se stmiva tak co zitra a diky hledani si nic nezahrali
Byl jednou jeden orel (L. Vlk)
Takže se vydal na lov.
Velikán ji řekl že ne a že si jen odpočine a pak ji sní.
O zajíčkovi (D. Kofránek)
Moc rád pekl a tak si jednou chtěl upíct mrkvovej
koláč.Ale nejdřív si skočil na farmu k kuřeti pepovi
pro mrkve,vajíčka a mouku
Lojza spěchal aby tam byl co nejrichleji.
Až dorazil, byla to fuška protože bydlel
daleko.
Když se dozvěděl o koláči.
tak mu to vše dal a řek mu
že muže přijí aby také ochutnal.
Pepa to přijmul a z Lojzou se rozloučil.
Když lojza dorazil domu tak to rychle upek.
Tak ho snědli.
KONEC
Pohádka o Garfieldovi (K. Čechová)
Jednou Odpoledne Garfield zase.... no prostě jako vždy spal a jedl.
A ostatní ho měli plné zuby no a taky hlavně....
.....Odie ale jeho utrpení mělo za chvíli skončit,
protože Garfiel chtěl jít stanovat na zahradu.
Tak tam večer tak ležel a už se chystal jít vystrašit Odieho.
Ale najednou uslyšel zvuky tak si přitáhl svého medvídka.
A už chtěl utést.
Nestihl to oběvil se tam nějaký člověk.
Spíš doufal v to že to je člověk. Ale ten muž odhalil ústa.....
Už bylo jasno Garfiel se ocitl tváří v tvář své noční můře.
"Mám chuť na krev ha ha ha," řekla tajemná postava
v záři měsíce.
Loužička slinů pod jeho pláštěm ho prozradila byl to odie.
Ale pod pláštěm byla ještě jedna postava.
Ta postava byl byl kocour a ne jen tak ledajaký byl
to Princ z Carlajského zámku.Nejdříve se to
snažil svést na Odieho. Ale nakonec se priznal.
Za všechno mohli lasaně které si Garfield schoval.
A tak se všichni domluvili a plížili se až do domu ve slepé ulici.
Jejich cílem byla lednička. A tak se mise zdařila.
Život jim opět zachránili zázračné lasagne.
Happy End
Byl jednou jeden (J. Urban)
Byl jednou jeden opice
Jmenovala se se Božka.
Žila v Zoo.
Jednou měla hlad.
Tak utekla ze Zoo.
Hledala banán.
Nic nenašla.Po čase hledání našla svou stracenou rodinu.
Tak se vydaly hledat spolu jidlo.
Našli jídlo tak byla celá rodina byla štastná.
Konečne se najedly.Celý dva dny mely hody.
Tancovaly a skákaly.