Pohádka o Garfieldovi (K. Čechová)

Obrázková pohádka o Garfieldovi

Jednou Odpoledne Garfield zase.... no prostě jako vždy spal a jedl.
A ostatní ho měli plné zuby no a taky hlavně....

.....Odie ale jeho utrpení mělo za chvíli skončit,
protože Garfiel chtěl jít stanovat na zahradu.

Tak tam večer tak ležel a už se chystal jít vystrašit Odieho.
Ale najednou uslyšel zvuky tak si přitáhl svého medvídka.
A už chtěl utést.

Nestihl to oběvil se tam nějaký člověk.
Spíš doufal v to že to je člověk. Ale ten muž odhalil ústa.....

Už bylo jasno Garfiel se ocitl tváří v tvář své noční můře.
"Mám chuť na krev ha ha ha," řekla tajemná postava
v záři měsíce.

Loužička slinů pod jeho pláštěm ho prozradila byl to odie.
Ale pod pláštěm byla ještě jedna postava.

Ta postava byl byl kocour a ne jen tak ledajaký byl
to Princ z Carlajského zámku.Nejdříve se to
snažil svést na Odieho. Ale nakonec se priznal.

Za všechno mohli lasaně které si Garfield schoval.
A tak se všichni domluvili a plížili se až do domu ve slepé ulici.

Jejich cílem byla lednička. A tak se mise zdařila.
Život jim opět zachránili zázračné lasagne.

Happy End